MLUVME JAZYKEM SVÉHO KMENE

Když se ohlédnu zpátky, uvědomuji si, kolika cestami jsem prošla.

Dotkl se mě buddhismus. Hinduismus. Taoismus. Jóga jako způsob života. Starověký Egypt. Různé druhy meditací. Ezoterika. Každá z těch cest mi něco darovala. Některé se hluboce dotkly mého srdce. Často jsem při čtení nebo meditaci cítila: Ano… vždyť takhle to přece je.

Jenže pak přišlo pondělí ráno.

Práce.
Rodina.
Povinnosti.
Nepříjemný telefonát.

A já si kladla otázku: "Jak se tohle žije?"

Ne jak tomu porozumět.

Ale jak to skutečně žít.

Právě tam jsem nejčastěji narážela. Nechyběly mi informace. Chyběl mi MOST mezi pochopením a každodenním životem. Postupně jsem si uvědomila ještě jednu věc.

Mnoho starých duchovních tradic používá jazyk, který vznikal před stovkami nebo tisíci lety. Slova jako samádhi, osvícení, advaita, nebo různé sanskrtské pojmy mají svůj hluboký význam.

Jenže většina z nás dnes žije úplně jiný život.

Ráno odvezeme děti do školy.
Jedeme do práce.
Platíme hypotéku.
Řešíme vztahy.
Večer jsme unavení.

Nežijeme v klášteře ani v himálajské jeskyni. Žijeme tady. V 21. století.

A proto si myslím, že i cesta k sobě samým potřebuje jazyk, kterému rozumíme.

Ne proto, abychom zjednodušovali pravdu. Ale proto, aby se mohla stát součástí našeho života.

Velkým darem pro mě bylo setkání s lidmi, kteří začali propojovat vnitřní zkušenost s poznatky současné vědy.

Mezi nimi pro mě zaujímá výjimečné místo Dr. Joe Dispenza. Vedle něj mě inspirovali také Gregg Braden nebo Amit Goswami a řada dalších, kteří propojují vědu se spiritualitou. Ne proto, že bych hledala důkaz spirituality. Ale proto, že vytváří most.

Most mezi tím, co člověk prožívá uvnitř, a tím, co dnes víme o mozku, nervovém systému, emocích nebo schopnosti člověka učit se novým způsobům prožívání.

Najednou se spolu nemusí přít věda a spiritualita. Vedou rozhovor. A to mi dává hluboký smysl.

Největší změna ale nepřišla po přečtení další knihy.

Přišla ve chvíli, kdy jsem přestala hledat další odpovědi a začala si všímat svého vlastního života.

Jak přemýšlím.
Jak reaguji.
Jaké příběhy si vytváří moje mysl.
Co se odehrává v mém těle.
Jaké emoce právě cítím.

A hlavně…

Jaký vztah k tomu všemu zaujímám.

Tam se teprve začaly informace měnit ve zkušenost.

A zkušenost v nový způsob života.

Právě proto vznikl tento prostor.

Ne proto, aby přidal další informace do už tak zahlcené mysli.

Ale abychom společně hledali jednoduchý a srozumitelný jazyk pro to, co každý z nás denně prožívá.

Nečeká tě tedy útěk od života.

Naopak.

Budeme společně objevovat, jak číst situace, které nám život přináší.
Jak rozumět tomu, co se v tobě odehrává.
Jak propojit pochopení s vlastní zkušeností.
A jak se krok za krokem učit být vědomějšími tvůrci svého každodenního života.

Protože možná nejde o to najít novou cestu.