VĚDOMÁ A CÍLENÁ NEUROPLASTICITA
Mozkové vlny a korelace se stavy vědomí
Ráno otevřeš oči. Ještě chvíli ležíš, napůl ve spánku. Za chvíli už přemýšlíš, co všechno dnes musíš stihnout. Sedneš k počítači, odpovídáš na e-maily, rozhoduješ se, řešíš problém. Odpoledne se projdeš venku a hlava trochu ztichne. Večer zavřeš oči, několikrát se pomalu nadechneš a na chvíli jen jsi. A v noci usneš.
Pořád jsi to ty. Ale aktivita tvého mozku není celý den stejná.
Jedním ze způsobů, jak ji můžeme pozorovat, jsou mozkové rytmy neboli mozkové vlny.
Co vlastně znamenají mozkové vlny?
Miliardy neuronů v našem mozku spolu neustále komunikují prostřednictvím elektrických a chemických procesů. Když se aktivita velkého množství neuronů určitým způsobem synchronizuje, můžeme část této elektrické aktivity zachytit pomocí EEG – elektroencefalografie. V signálu pak vědci sledují různé frekvence. Tradičně je rozdělujeme do několika pásem: delta, theta, alfa, beta a gama.
Neznamená to, že se mozek přepne z jedné vlny do druhé jako rádio mezi stanicemi. Různé rytmy mohou probíhat současně v různých částech mozku a jejich význam závisí na tom, kde vznikají, kdy se objevují a co právě děláme.
Přesto nám toto rozdělení pomáhá pochopit, jak dynamický náš mozek je.
Beta – náš běžný aktivní den
Začněme tam, kde velkou část dne trávíme.
Beta aktivita je spojena s bdělostí, pozorností, přemýšlením, rozhodováním, řešením problémů a aktivním zpracováním toho, co se děje kolem nás.
Čteš tento článek? Tvůj mozek právě zpracovává písmena, význam vět, porovnává je s tím, co už znáš, a možná přemýšlí, jestli s nimi souhlasíš. To všechno vyžaduje aktivitu rozsáhlých mozkových sítí.
Beta tedy rozhodně není "špatná vlna".
Potřebujeme ji.
Bez aktivního, bdělého mozku bychom těžko pracovaly, plánovaly, počítaly nebo řídily auto.
Ani beta ale není jen jedna
Výzkumníci někdy beta pásmo dále rozdělují například na nižší a vyšší beta frekvence. Přesné hranice se mezi studiemi liší.
A ukazuje se něco zajímavého. Nižší beta aktivita bývá spojována s bdělou pozorností, soustředěním a kognitivní kontrolou. Vyšší beta se může objevovat při intenzivnějším mentálním zatížení a zvýšeném nabuzení organismu. Některé studie nacházejí souvislosti zvýšené beta aktivity také se stresem, úzkostí, hypervigilancí nebo přemíláním myšlenek. Možná ten rozdíl znáš i bez EEG.
Jedna věc je: "Potřebuji vyřešit tento problém."
A jiná: "Musím to vyřešit. Co když to nestihnu? Proč mi ještě neodpověděl? Co když se něco stalo? A zítra mám ještě tohle…"
Mozek je v obou případech aktivní. Ale náš vnitřní stav je úplně jiný. A čím větší je stres a nabuzení, tím obtížnější někdy bývá pružně přemýšlet, odstoupit od problému a zvolit jinou reakci.
Není ale možné říct: "Mám vysokou beta aktivitu, takže mám úzkost."
Mozkové vlny nejsou diagnóza. Jsou jedním z mnoha způsobů, jak můžeme sledovat dynamiku mozkové aktivity.
Alfa – když trochu povolíme
Zavři na chvíli oči. Nemusíš meditovat. Jen na několik okamžiků přestaň sledovat okolí.
Právě při klidném bdění se zavřenýma očima bývá výrazná alfa aktivita. Alfa rytmus je spojován s uvolněnou bdělostí a s regulací zpracování smyslových informací a pozornosti. Neznamená to, že mozek přestal pracovat. Právě naopak.
Klid není nečinnost mozku. Je to jiný způsob jeho fungování.
A možná právě proto někdy po chvíli ticha nebo procházce najednou vidíme řešení problému, který jsme předtím marně tlačily hlavou.
Theta – mezi bdělostí, pamětí a vnitřním světem
Theta aktivita se výrazně objevuje například při ospalosti a v některých fázích spánku. Ale theta není pouze "spánková vlna".
V různých oblastech mozku se podílí také na procesech pozornosti, učení a paměti. Změny theta aktivity se zkoumají rovněž při některých typech meditace. Nelze však jednoznačně říci: "Theta znamená hlubokou meditaci."
Mozek tak jednoduše nefunguje. Můžeme ale říct, že při změně způsobu pozornosti a vědomého prožívání se mění také dynamika jeho elektrické aktivity.
Delta – když hluboce spíme
Delta patří mezi nejpomalejší mozkové rytmy a výrazně se objevuje během hlubokého NREM spánku.
A právě hluboký spánek nám připomíná něco, na co při snaze "pracovat na sobě" někdy zapomínáme. Mozek nepotřebuje pouze podněty. Potřebuje také spánek. Během spánku probíhají procesy důležité pro regeneraci, paměť, učení a fungování nervového systému.
Někdy tedy není nejlepší technikou pro náš mozek další cvičení. Někdy potřebujeme prostě jít spát.
A gama?
Gama aktivita patří k rychlejším mozkovým rytmům a zkoumá se například v souvislosti s integrací informací, pozorností, vnímáním, učením a některými formami meditace.
U zkušených meditujících byly v některých studiích pozorovány změny gama aktivity. To je fascinující.
Ale ani tady neplatí: více gama = vyšší vědomí.
Mozek není žebříček duchovního pokroku :-) Ale může jej odrážet.
A teď se vraťme do obyčejného dne
Ráno ospalost. Potom práce, rozhodování a beta. Náročný telefonát – zvýšené nabuzení. Chvíle klidu. Zavřené oči. Spánek. A během toho všeho se aktivita mozku neustále proměňuje. Neexistuje jedna nejlepší mozková vlna, ve které bychom měly strávit celý den.
Zdravý mozek potřebuje flexibilitu.
Umět se aktivovat, když je potřeba jednat. Soustředit se, když potřebujeme přemýšlet. A také dokázat aktivaci zase opustit. Proto problém dnešního člověka není v tom, že používá beta aktivitu. Potřebuje ji. Problém může nastat, když organismus zůstává příliš dlouho ve vysokém nabuzení a jen obtížně se vrací do klidnějšího stavu.
A tady se znovu potkáváme s přítomností
Když se na chvíli zastavíš a všimneš si:
Co se právě teď děje?
nemusíš vědět, kolik hertzů právě ukazuje tvoje EEG.
Stačí si všimnout: Jak rychle běží moje myšlenky? Jak dýchám? Je moje tělo napjaté? Jsem právě soustředěná – nebo už přetížená? Potřebuji pokračovat? Nebo potřebuji na chvíli přestat? Protože cílem není dostat svůj mozek do nějaké "správné vlny".
Cílem je postupně poznávat vlastní stav a učit se pružně přecházet mezi aktivitou a klidem podle toho, co právě potřebujeme.
A možná je to další podoba vědomé neuroplasticity. Neučit svůj mozek být stále klidný.